Zápisky z místa mezi českou větou a vietnamskou miskou. Občas něžně, občas ostře.
Na svatbu existuje celý průmysl. Na život bez ní skoro nic
Svatba má veletrhy, poradce i katalogy. Žena, která si zvolí jiný život, stále dostává hlavně otázku, kdy si to rozmyslí.
Zkušenost nutná. Začátečníci nevítáni.
Firmy chtějí lidi, kteří umějí pracovat od prvního dne. Zároveň mizí práce, na níž se to člověk dřív naučil.
Minulost, která pokračuje jinde
O české okupaci, vietnamské přítomnosti a životě mezi dvěma zeměmi.
Moje názory nejsou tvrzení. Váš charakter je fakt
O věku, cizích memečkách, nevyžádaných posudcích a lidech, kteří si spletli sociální síť s vlastním výčepem.
Hodná holka je uživatelské rozhraní
O práci, která se schová do smajlíku, omluvy a příjemného tónu.
Duha v biu, ticho u stolu
O lidech, kteří jsou odvážní tam, kde je čeká potlesk, a opatrní tam, kde by je to mohlo stát trochu pohodlí.
Nejsi toxický. Jen tě nemám ráda.
O době, kdy obyčejná nesympatie nestačí a každý odchod potřebuje diagnózu, důkazní materiál a morálně bezchybnou tiskovou zprávu.
Internet našel nový způsob, jak být originální všichni stejně
O době, kdy i vzpoura proti trendům přichází s návodem, barevnou paletou a nákupním seznamem.
Ti, kteří vědí navíc
O lidech, kteří si pletou pochybnost s důkazem, tajemství s vysvětlením a vlastní pocit výjimečnosti s kritickým myšlením.
Ženská intuice je zkušenost bez razítka
O pocitech, které se naučíme zpochybňovat dřív, než je dokážeme pojmenovat, a o důkazech, které obvykle přicházejí pozdě.
Život nemá otevřené komentáře
O nevyžádaných radách, hotových verzích lidí, potřebě všechno uchovat a svobodě něco prostě opustit.
Dospělí se už neptají, jestli budou kamarádi
Přátelství v dospělosti vzniká bez otázky, bez výročí a často i bez okamžiku, kdy si všimnete, že už dávno začalo.
Muži milují vtipné ženy, dokud je pointa pozná
Vtipná žena je skvělá společnost. Hlavně když její humor míří na ni samotnou, počasí nebo někoho, kdo právě není v místnosti.
Právo být úplně obyčejná
O tom, že ne každý den musí něco dokazovat.
Všechno, co děláme pro klid, vypadá zvenčí jako nezájem
O tichu, nedostupnosti a podivné povinnosti vysvětlovat, proč člověk zrovna nechce být součástí všeho.
Vesnice a internet mají stejný problém
O místech, kde se informace šíří rychleji než kontext.
Čeština jako alibi
O větách, ve kterých se nic nestalo, nikdo nic neudělal a přesto je všem nějak nepříjemně.
Instituce, které nám společnost dluží
Kam jít s věcmi, které nejsou krizí, ale stejně vám zabírají půlku hlavy.
Ta lepší sklenička
O mojí mámě, českých vitrínách a věcech, které celý život čekají, až bude obyčejný den konečně dost dobrý.
Buďte jiní. Ale správným způsobem
O české toleranci, která má ráda odlišnost s jasným scénářem a předem připravenou pointou.